Jednička
„Ve svornosti, v kázni, v síle, provedeme svoje cíle. Na obzoru čas je náš, budoucna jsme mladá stráž!“
Oddílová činnost a organizace družin
Počátky Jedničky v kontextu tábornického klubu Psohlavců jsou samotným počátkem jejich historie, jak je popsána v záložce o historii střediska. Od roku 1961 začali chlapci pod Bobrovým vedením pořádat jednodenní výpravy s tábornickým programem do blízkého okolí Prahy: Prokopského údolí, Komořan a Šárky. V roce 1965 se skupina roverů z RK Dakota (byli také členové TISu – sdružení pro ochranu přírody a krajiny) stala vedoucími družin v Jedničce. Zde byly družiny Lišáků (rádce Tomáš Šimerda – Robin, dále Josef Burian – Mokasín a Petr Ráb – Had, …), Medvědi (rádce Jan Pechlák – Kazan, dále Miroslav Vorlický – Orlík, Michal Peprník – Wahb, Roman Janyš – Dick, Jarda Bursík, Petr Jilich – Čáp, Jiří Dlouhý, Oldřich Pazderník – Kulička a Pavel Cach – Sam). Vlci a Veverky. Stávající družinu Lišáků nově svěřil Bobr Orkovi; kromě výše jmenovaných ji tvořili ještě Zdeněk Adamec – Moskyt, Josef Macela – Šumák, Josef Burian – Mokasín, Jan Humhej – Svršť, Petr Váňa – Šibal, a Stopař; družinu Medvědů vedl Hiawatha, Vlky Bimbas, Šíp a Kajman. Družinu Vlků tvořili Jehla, Lobo, Krok, František Šoun a další. V době největšího rozkvětu oddílu byly v Jedničce až 3 dívčí družiny. Dívčí družinu Sov vedly Jitka Chudobová a Jana Pokorná (obě přišly do oddílu na doporučení známého autora skautských tábornických příruček Vladimíra Rogla – v té době vedoucího turistického oddílu při škole ve Slovenské ulici – již na jaře roku 1963. Tyto dívky později převzaly roli zakladatelek a vůdkyň 7. oddílu (Dívky táborového ohně). Br. Rogl byl v době obnovy skautingu v Ústřední radě Junáka zodpovědný za první registrace členů Junáka, zpracovávané na sálových počítačích a zejména je táta dvou pozdějších členů 1. oddílu NIk – Zuba a Bobíka Chlapecké družiny po táboře položily základy nově vznikajících oddílů. Po zásadní poradě konané na tomto táboře s dalšími vůdci tajných skautských oddílů vzniklo prvních sedm oddílů tábornického klubu Psohlavci. Z Jedničky odešli Lišáci a Vlci a stali se základem 2. oddílu, družina Medvědů položila základy budoucího 3. oddílu Neskenon. Impulsem pro přejmenování Jedničky na 1. oddíl Psohlavců bylo Bobrovi setkání s woodcrafterem Karlem Bukovanským – Bukem (1900 – 1976), předválečným vedoucím Pražské jednoty Psohlavců (viz záložka věnovaná osobnosti Josefa Zikána, která osvětluje jeho inspiraci Hnutím Psohlavců). Hned také vznikla formulce textu psohlaveckého slibu a podoba slibového odznaku. První sliby byly skládány v pátek 12.6.1964.
Seznam členů družiny “Varšava” 1961-63
Tábory a oblíbené cíle výprav Jedničky
1963 – 4. – 17.8: putovní tábor Nízkými Tatrami a Slovenským Rudohořím.
1964 – první vlastnoručně postavený podsadový oddílový tábor Jedničky se uskutečnil na loukách pod Týřovem na Oupořských/ Úpořských loukách. Bobr byl při výběru místa inspirován výpravami prof. Miloše Seiferta se studenty berounského gymnázia. Tábor měl formu “tábornické lesní školy” a podobu klasického podsadového tábora, dle Hiawathových vzpomínek jej chodili “lačně okukovat chovanci okolních velkotáborů ROH z okolí”.
Oddíl často využíval bývalou hájovnu na Krkavčích Horách u Nižboru, kterou Bobr získal pro oddílové potřeby a společně s učni podniku, kde pracoval, uvedl do použitelného stavu. Nyní je z tohoto komplexu vytvořen zážitkový penzion Krkavčí Hora
V ranných 70. letech se staly vícedenní výpravy na Týřov nedílnou součástí jarního oddílového programu, než se staly v 80. letech velikonoční tradicí výpravy do údolí Střely.
1965 – 1. oddíl Psohlavců tábořil u rybníka poblíž Hamru nad Nežárkou (tábor Velké vody). Podmínkou k povolení tábora bylo stravování v jídelně v obci Hamr. Tábora se zúčastnilo 20 chlapců a 4 dívky. Tábor navštívila “delegace” roverů z Dakoty a po celonoční debatě spojené s vyjasňováním ideových a ideologických otázek dohodli poprázdninovou spolupráci, která vyústila ve vznik střediska Psohlavci, složeného z původních družin Jedničky a dalších spolupracujících oddílů. Při této příležitosti byl oživen a pro celý klub znovu zaveden také starý tradiční pokřik skautů – Psohlavců “Druh co druh v pevný kruh, nikdo nás nezdolá!”
Již v tomto roce se oddíl vypravil na svůj první zimní tábor pod stany do zasněžených Orlických hor.
1966 – Pozoruhodný letní tábor připravil Bobr pro Jedničku v roce 1966. Třináct jejích členů (zároveň též dílem učňů stavebního učiliště, kde Bobr působil) se plavilo na zapůjčených vojenských nafukovacích člunech po polských řekách až do Baltického moře. Trasa, zmiňovaná v časopise “Hej rup” stavebního učiliště hovoří o trase Tatranská Lomnce – Zakopane – Nowy Targ – Krakow – Varšava – Gdaňsk – Sopoty a zpět: Tčev – Toruň – Poznaň – Krakow. Plavili se tak ve stopách legendární plavby vodní Pětky Jaroslava Nováka – Braťky kutrem “Pětka” po řece Visla až k Baltskému moři (1948). Na své pouti se setkali s pamětníky varšavského povstání i s polskými harcery, kteří v tomto roce oslavili již 10. výročí znovuobnovení své organizace v roce 1956. Jednička byla díky Bobrově znalosti polštiny vždy úzce navázána na Svaz polských harcerů.
1967 – Šumava, Horská Kvilda, poblíž bývalé hájovny “Na Matesu – Na Štajdlu – Steidlova hájovna “, stany zavěšeny na “kozlíky”, které se od roku 1974 staly opět neodmyslitelnou součástí veškeré táborové architektury 1. oddílu Nik.
1968 – oddíl tábořil u Matějovce na Jindřichohradecku u obce Český Rudolec, 49°3’57.573″N, 15°15’19.012″E
1969 – oddíl se opět vrátil na Šumavu k bývalé hájovně Na Štajdlu
1970 – Šumava u hájovny Na Štajdlu, 49°4’10.401″N, 13°36’14.880″E. V paměti táborníků dodnes utkvěl Bobrův nákup vepřových hlav, na který táborníci s hrůzou v očích vzpomínají. Proviant se vezl v letním horkém počasí na Šumavu již z Prahy, a na táboře pak byl slavnostně vařen a řadu dní konzumován…
1971 – konal se poslední samostatný tábor Jedničky na Šumavě u hájovny Na Štajdlu, 49°4’10.401″N, 13°36’14.880″E. Vzhledem k tomu, že Bobr již v té době měl zákaz vést mládež, konal se tábor maskován jako lesní brigáda. Jednička řeší svojí další existenci, nyní již bez přímého působení Bobra…
Jednička po zákazu Junáka – 1. oddíl NIK
Téhož roku se u Ledče nad Sázavou uskutečnil první tábor oddílu Nik RNDr. Jarmila Světlého, CSc. – Doktora, lesoškoláka a bývalého zástupce vůdce 29. oddílu 61. skautského střediska Vítkov sídlícího na Praze 3. Název oddílu, vzniklého 13. dubna 1971, byl inspirován knihou Eduarda Štorcha Hrdina Nik (před r. 1948 vydávaného pod názvem “Junáckou stezkou”). Ke sloučení obou oddílů (starších kluků z Jedničky a relativně nezkušených nováčků z Niku), scházejících se v původní klubovně v Nitranské 15, došlo po dlouhém a obezřetném plánování Doktora s Bobrem dne 1. prosince 1971, se zřetelem na to, aby tradice Jedničky nezanikla a oddíl jako nositel kontinuity mohl bezpečně působit dál i v době skauting nepodporující; od té doby tyto dva sloučené oddíly existují pod názvem 1. oddíl Nik, původně jako ZO Svazarmu “Vítkov” a od r. 1990 opět – a snad již definitivně – jako 61. středisko Junáka Vítkov. V letošním roce si tedy připomínáme 50. výročí vzniku našeho oddílu… Zástupcem vedoucího oddílu byl Albert Vitásek – Baghýra (*1901), který záhy zezdravotních důvodů musel činnost ukončit, druhým zástupcem byl Milan Ryšavý – Jestřáb (v té době na vojně), který se po návratu z vojny již do činnosti nezapojil.
Příběh oddílového totemu
Nejstarším dochovaným artefaktem provázejícím 1. oddíl je jeho totem, který vytesal člen RK Dakota a rádce LIšáků Jedničky Ivan Dobrovolský – Orko na Táboře velké vody u Hamru nad Nežárkou v roce 1965, v době dočasné nepřítomnosti Bobra na táboře. Bobr se po návratu poněkud obával následků při případné kontrole, která by takový skautský symbol nelibě nesla, ale nakonec byl totemem nadšený.
Ztvárněné symboly nesou své poselství, které umí znalci indiánské symboliky přečíst jako výzvu: „Přicházíme (šipka), abychom prací (zatnutá sekera v polínku), s veselým srdcem (okřídlené srdce), rostli (tři zelené trojúhelníky) a překonali překážky (vlnovky v červeném poli) na tomto táboře Psohlavců (tee-pee a znak Psohlavců), a dospěli tak k vysokým cílům Lesní Moudrosti.”
Totem byl několikrát zapůjčen pro filmování. Byl součástí filmových kluboven Rychlých šípů v obou jejich ztvárněních, jednak v černobílém televizním seriálu Záhada hlavolamu (1969) režiséra Hynka Bočana a také v barevném celovečerním filmu režiséra Petra Kotka Záhada hlavolamu (1993).
Totem byl využit také při natáčení seriálu “Vyprávěj” v r. 2010 pro díl odehrávající se ve skautské klubovně.
Delfíni, Mustangové, Ostříži… a další….
Družina Delfínů – “Nad vlnami bouře hřímá, co však je to pro delfína. Hurá, hurá, hurá hip – svorni věrni moři vstříc!”
Členové: Jan Pičman – Delfín/Delf, Milan Ryšavý – Jestřáb, Jan Uhlíř – Lobo, Petr Kučera – Kamzík
Družina Mustangů – “Kara, bera, bik, buk, red (big book red?), mustangové stále vpřed. Jego, rygo, ragura, mustang síla tábora!”
Družina vznikla po táboře roku 1965 ve složení: Vurm, Hapek, Tuzar, Milan Maštalíř – Orlík, Erben, pozdeji rádce Zdeněk Novák – Sněhura, Ivan Štros – Skřítek, JIrka Popel – Mluvka, Pavel Kadlečík, Luboš Maštalíř – Orlíček, František Kukal – Fráňa, František Chlouba – Úhoř/Ferry, Vlastimil Vagaday – Vlastík/Šťoura, Juchelka. V lednu 1969 celá družina jako skupina roverů posílila 11. oddíl.
Družina Ostřížů – “Výše a výše k velkému cíli ostříži vzlétnou v rozhodnou chvíli!”
Družina vznikla po táboře roku 1965 ve složení: Zdeněk Kutílek – Klaudis, Finfas, Zubr, Janata, Mojžíš, bři. Vančurové, bři. Jachové, Zítek, Dufek a později Karel Valtr – Krab a Kudrnáč. Družina Ostřížů později posílila 5. oddíl.
V oddíle počátkem 70. let dále působili: Jiří Brych – Uriáš, Tomáš Jucovič – Mauglí, MIlan Šamánek – Munro, Petr Mikeš – Tulák, a Pavel Coufal – Trubač (nyní Chobot *1956, který je jako nejstarší pamětník členem oddílu nepřetržitě od svého prvního tábora v roce 1970).
Příběhy pamětníků v projektu Paměť národa
Fotogalerie
Mluvka: “To je Jednička na táboře u Horské Kvildy (u hájovny na Matesu) v roce 1967. Kdo byl ten vysokej stojící nalevo si už nevzpomínám, ale vedle něj stojí Sněhura, Kudrnáč, Krab a vlajku drží Delfín, pak v klobouku Orlík a Skřítek, sedící zleva Tulák (to byl můj spolubydlící, i když nechodil do Mustangů – byl jsem lichej a nejmladší – jmenoval se, tuším, Petr Mikeš), uprostřed Pavel Kadlečík a vedle něj já. Ten stan napravo byl můj a Tuláka”
Mluvka: “Přiložená fotka je z volby prezidenta Svobody na Hradě (30. 3.1968), kde byli zástupci Jedničky, Jedenáctky a ještě snad jednoho oddílu. Zleva Kudrnáč (1), s vlajkou Orlík (1), vzadu Krab (1), před ním s vlajkou Šídlo (11), vzadu mezi nimi ??, s vlajkou Juchelka (1), vedle s vlajkou v tmavší košili někdo z 11., za ním (částečně skrytý žerdí) Jestřáb (1), ten malý před ním Orlíček (1), ti dva vzadu vedle Jestřába asi z 11, vedle Orlíčka Mluvka od Mustangů (s vlajkou Delfínů!), vedle pak kluk z 11 a Špalík z 11 (Richard Kraus, po revoluci ředitel divadla Labyrint, dnešní Švandovo) a klečící dole si nepamatuju, ti dva uprostřed byli taky z 11.) Fotograf to naaranžoval tak, aby v popředí byli jen otužilci v kraťasech a v dlouhých kalhotách stáli vzadu (třeba Krab a Kudrnáč z družiny Ostřížů).”
Mluvka: “Já tam, už nevím proč, nebyl, i když bych tam určitě moc rád šel. První ve frontě stojí Krab, toho kluka vedle něj si pamatuju, ale nevzpomínám si ani na jméno, ani na přezdívku. Za ním stojí podle všeho Tom Mix, za ním Fráňa Kukal, hlava vedle Fráni – opět si na něj vzpomínám, ale zase nevím jméno – , za Fráňou Franta Chlouba čili Úhoř, hlava za ním Kudrnáč (parťák Kraba z Ostřížů) a ten poslední chodil do Delfínů. Pak už je tam nějakej dívčí oddíl.”
Písemné památky
Vstupní zkouška Síto a další dokumenty týkající se oddílu. Kronika byla nedávno znovuobjevena ve Skautském archivu, jedná se o neúplně vedenou knihu.
Služba po 21.8.1968
Naše vlajky
Po roce 1970 byly vlajky bezpečně uschovány u br. JIřího Pedra Zachariáše, který je členům 1. oddílu Nik předal zpět. Nyní tvoří společně s totemem jednu z nejcennějších historických památek 1. oddílu NIk. Družinovou vlajku Ostřížů z roku 1964 jsme převzali z rukou br. Klaudise 26.11.2021. Oddíl velice děkuje Pedrovi a Klaudisovi za tento projev skautského bratrství!
Stránky současného střediska: https://nik.vitkov61.cz/ – samostatné oddílové stránky jsou v přípravě.
Facebook: https://www.facebook.com/search/top?q=1.%20odd%C3%ADl%20skaut%C5%AF%20nik
